Real Life - High Art
Každým ročníkem Mezipater chceme přispět k dekonstrukci bezmyšlenkovitě přijímaných pravd, k přemýšlení o vztahu osobního a veřejného a o propojování menšinového s většinovým. Letošní téma, které zkoumáme filmy a doprovodným programem, jsme s lehkou dávkou ironie nazvali Vysoké umění. To nám umožňuje mluvit o našich nejoblíbenějších tématech: umění a konstrukci hodnot.
Nekončící debaty o tom, zda sexualita tvůrce hraje jakoukoliv roli pro výsledné dílo, zda díla o menšinách jsou aktivistická a zda aktivistická díla jsou pravé umění, se týkají i filmu a podstaty queer filmových festivalů.
Téma Vysokého umění provokuje tázání po způsobu, jak si vlastně umělecké dílo může vysloužit zařazení mezi “vysoké“ (v důsledku oceňované, vystavované, propagované a financované) žánry a otevírá prostor pro dramaturgickou hru a zpochybňování hranic definicí, které umění kategorizují. Proto v programu prezentujeme též filmy, které mísí zdánlivě neslučitelné a převrací hodnoty “vysokého” a “nízkého”, aby objevily a stále znovu vynalézaly nové umění.
Uvedeme filmy současných queer tvůrců sebe-reflexivního umění, kteří tematizují tvorbu jako takovou a tematizují vztah tvůrce a diváka a rovněž filmy, které těží z metafor, které vyprávění o umělcích a tvorbě nabízejí.
Letošní program neopomíjí biografické snímky, hrané i dokumentární, o životech a s nimi spjatým uměním pozoruhodných tvůrců. Mezi stereotypy o teplých patří to, že mají vkus a jsou kreativní (přeci jsou všichni baleťáci, návrháři, nebo alespoň kadeřníci) a netradičně, tomuto stereotypu se nebudeme vzpírat. Naopak, letošním tématem mimo jiné říkáme, že ctíme kontinuitu hodnot, jež teplí umělci svým pohledem přinášejí „většinové“ společnosti.
Zvláštní místo v letošním programu mají choreograf Matthew Bourne a animátor Tom de Pékin, kteří s různou dávkou drzosti zpracovávají obecně známé obrazy do svébytné a pro leckoho kontroverzní queer estetiky.
Tradiční retrospektivu věnujeme Barbaře Hammer, pionýrce lesbického videoartu, která za 40 let plodné tvorby o sexu a životě prorazila cestu několika generacím feministických a lesbických umělkyň. Jsme zvlášť pyšní na to, že poctu této umělkyni přinášíme českému publiku ve stejné době, kdy probíhají její retrospektivy v MoMa v New Yorku a londýnském Tate Modern.
Výhodu i výzvou pro queer komunity je nutnost tvořit identity a životní styly, které jim mainstreamová zkušenost nenabízí. Využijme inspirace.
Aleš Rumpel
ředitel festivalu