Kultura 21, 3.11. 2011

kultura21"Vicky Marlane skončila v nemocnici"

 

Vicky Marlane, americká profesionální dragová umělkyně, zemřela letos v červenci. Nevyplnilo se její přání zemřít na jevišti s vráskami schovanými pod make-upem, zákeřné nemoci podlehla v nemocnici, nenalíčená, nenafintěná a nenazdobená.

 

Kultura 21, 3.11. 2011

 

 

 

alt.

Režisérka Michele Lawler natočila před dvěma lety dokumentární snímek Tahle noc nikdy neskončila, který Vicky ukazuje takovou, jaká byla mimo nemocniční lůžko a jaká si přála být. Dokument je poctou tehdy ještě žijící legendě a nejstarší umělkyní svého druhu - Vicky se narodila v září roku 1934, dožila se 76 let a na jevišti strávila takřka celý život. Dokument bude promítán v rámci 12. ročníku filmového festivalu Mezipatra, jehož letošním tématem je cestování v čase v oblasti queer - tedy toho, že člověk se nemusí identifikovat jen s jedním pohlavím.

Vicky Marlane se pouze s jedním pohlavím neidentifikovala. Byla transgender umělkyní, která se narodila jako farmářský chlapec v Minnesotě, kde v 50. letech začínala jako tanečník v gay baru. Z rodného místa odešla, působila v nejrůznějších show. Velkou část života přitom prožila v mužském těle, kdy na sebe po večerech navlékala dámské šaty, nanášela líčidla a šperky. Později si uvědomila, že potřebuje změnit pohlaví, začala se identifikovat už jen jako žena, podstoupila chirurgický zákrok a asi třicet let svého následného života prožila v ženském těle. Stala se sanfrancisskou gay ikonou, i ve vysokém věku neváhala svléci se na pódiu jen do ozdobného spodního prádla. Nepodléhala konvencím, že na jeviště patří jen těla mladých žen.

Její život byl bouřlivý a plný zvratů, nenudila se, daní za to bylo její onemocnění - Vicky byla HIV pozitivní. Snímek, který získal mezinárodní ocenění a který budou moci zhlédnout i čeští diváci, provází celým jejím životem, ukazuje také diskriminaci a předsudky, s nimiž se nekonvenční umělkyně setkávala. Vicky Marlane milovala rozdávat radost na jevišti přesto, že takřka neviděla na diváky. „Nosím brýle. Ale když jsem na jevišti, nemám je. Chci být v tu chvíli slepá. Publikum mě adoruje, tleská, vnímám to, nepotřebuji vidět,“ dodala. Proto chtěla umřít na jevišti, stát, poslouchat potlesk, najednou pak upadnout na zem a nežít. Spadnout z výšek dolů, navždy. Vzlety i pády Vicky Marlane si diváci, v rámci Mezipater, mohou prožít  5. listopadu od 16 hodin v brněnském Art a 11. listopadu od 17.45 hodin v pražském Světozoru. Uvidí ji na jevišti, a tak si ji budou pamatovat.

Festival Mezipatra začal letos 2. listopadu v brněnském kině Art a v sále Břetislava Bakaly, kde bude trvat do 6. listopadu. Pokračovat bude od 10. do 16. listopadu v pražských kinech Lucerna a Světozor.
FaLang translation system by Faboba