Queer filmový festival Mezipatra [ARCHIV WEBU 2000–2012] - Queer Café: rozhovor s Olgou Pechovou

logo Mezipater

head-2012

CO JE QUEER?

Queer osvobozuje od tradič- ního vnímání sexuálních a genderových identit založe- ných na neměnných katego- riích muž / žena, hetero-sexuální / homosexuální.

Queer Café: rozhovor s Olgou Pechovou

20071101-160000-mezipatra-kombajn-08.jpgPoslední a zřejmě nejbouřlivější z diskusí pořádaných v rámci brněnské části festivalu nazvanou Gay buřiči, gay konformisté, která se konala 1. listopadu v Bakala Café, vedla olomoucká psycholožka Olga Pechová. Namísto jednoznačných odpovědí, zda menšinovou sexuální orientaci nebo transsexualitu spojovat spíše s rebelstvím nebo konformismem a zda v této oblasti spatřovat rozdíly mezi gayi, lesbami, bisexuály/kami a translidmi, představila Olga Pechová hned několik perspektiv, z nichž je možné danou problematiku nahlížet. Uplatnění té které z nich může zároveň vést, jak ukázala, i ke zcela protichůdným závěrům.

 

Při čtvrteční diskusi zaznělo, že o lesbách, homosexuálech, bisexuálech/kách nebo transsexuálech/kách patrně nelze uvažovat jako o skupinách, jejichž zástupce a zástupkyně by nutně spojovalo cokoli jiného než jejich sexuální preference nebo, v případě transsexuality, genderová identifikace. Jako problematické se tedy z této perspektivy jeví i samo zodpovězení otázky, zda jsou lesby, gayové, bisexuálové/ky nebo transsexuálové/ky spíše buřiči/ky nebo konformisté/ky. Jak jste ale ukázala, označování kterékoli z těchto "skupin" za buřičskou nebo konformní je něčím, co v minulosti probíhalo a stále probíhá, avšak co je na které z těchto "skupin" spatřováno jako znak konformismu nebo buřičství se značně liší podle toho, kdo zrovna označuje. Můžete uvést nějaké příklady situace, kdy je jistá "skupina" jednou považována za buřičskou a jindy, či někým jiným, za konformní?

Já se domnívám, že je možné hledat faktory, které spojují LGBT lidi, ale souhlasím s tím, že to rozhodně není nic samozřejmého, neboť v těchto komunitách lze najít velmi intenzivní protiklady. Pokud se týče vztahu buřičství a konformity, tak je to někdy opravdu velmi relativní záležitost. Například ve vztahu trans komunity k hlavnímu proudu gay a lesbického hnutí došlo v průběhu posledních desetiletí k silným konfliktům, které se točily právě okolo otázek společenské konformity. Translidé byli a jsou v gay a lesbické komunitě často považování za příliš problematické a přitahující negativní pozornost. Na straně druhé například radikální lesbický feminismus translidi ostře napadal s poukazem na jejich (ať již údajnou či skutečnou) konformitu k tradičním genderovým rolím. Podobné spory se ovšem objevují i v samotné trans komunitě, přičemž toto téma není rozhodně vyčerpáno, ale stále se vrací v nových podobách.

V rámci diskuse bylo dále zmíněno, že něčím, co pobuřuje lesby, gaye i majoritní společnost, je bisexualita. Tu majoritní společnost údajně vnímá mnohem záporněji než homosexualitu. Jaké perspektivy se, podle vás, na tomto negativním obrazu bisexuality uplatňují?

Bisexualita je všeobecně velmi kontroverzní téma, které asi není možné na tomto omezené prostoru plně zhodnotit. Není jednoduché mluvit o bisexualitě, když zatím neexistuje shoda na její definici, přičemž v českých zemích je dokonce dost rozšířen názor, že nic takové ani neexistuje. Rovněž průzkumů týkajících se postojů k bisexualitě existuje poměrně málo, ale opravdu naznačují, že s bisexualitou je v majoritní společnosti spojeno více negativních konotací než s homosexualitou. V každém případě je zřejmé, že bisexuální lidé často mívají problémy s akceptací v rámci gay a lesbické komunity. V obou případech je pravděpodobnou příčinou obraz bisexuálních lidí jako emočně nestálých a promiskuitních.

Tématem, které vyvolalo ve čtvrtek zřejmě největší diskusi, byla otázka malé angažovanosti české LGBT komunity ve srovnání s jinými zeměmi, jisté apolitičnosti, která se zde projevuje. Jaké jsou podle vás její hlavní důvody?

V průběhu této ani předchozích podobných diskusí se nám nepodařilo plně se dobrat příčin tohoto jevu. Určitou roli pravděpodobně hraje celkově nedostatečný rozvoj občanské společnosti, která u nás byla silně utlumena léty komunistického režimu. Druhou snad komplementární příčinou může být fakt, že situace LGBT komunity je u nás poměrně dobrá, a proto nemají LGBT lidé důvod se angažovat. Domnívám se však, že se jedná o komplikovaný fenomén, který by zasluhoval hlubší analýzu.Určitě bude také zajímavé sledovat další vývoj, ale zatím bohužel nejsou patrné známky toho, že by se situace měla začít výrazně zlepšovat.

 

Jana Dvořáčková

FaLang translation system by Faboba

Znělka 2011

Mezipatra 2012

  • Praha: 8.-14. 11. 2012
    kina Lucerna // Světozor
  • Brno: 16.-22. 11. 2012
    kina Art // KRYT(ISŠA) // Multikulturni centrum STADEC

Ocenění 2011