Rumpel: Gay filmy a Mezipatra se týkají každého
Mladá fronta DNES, 3. 11. 2008:
Brno - Devítidenní festivalová přehlídka gay a lesbických filmů Mezipatra vznikla před osmi lety v Brně. Její už devátý ročník se nyní koná v brněnském sále Břetislava Bakaly a kině Art. „Mezipatra chtějí přinášet divákům hrané i dokumentární snímky s gay a lesbickou tematikou, které nemají příležitost vidět jinde,“ komentuje ředitel akce Aleš Rumpel, který dnes od 11 hodin bude odpovídat při on-line rozhovoru čtenářům iDNES.cz.
A Rumpelovým slovům o exkluzivitě festivalového programu lze dát za pravdu. Letos je možné na Mezipatrech vidět hned 62 snímků, z nichž žádný se neobjeví v české distribuci. „Ze dvou třetin jde letos navrch o české premiéry,“ dodává devětadvacetiletý Rumpel, který vystudoval anglický jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Rumpel se zaměřuje především na ginalizace gay a lesbických témat v médiích a na feministické filmové teorie.
Od roku 2006 působí v týmu mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Pro Institut dokumentárního filmu připravil dva ročníky prezentace připravovaných dokumentů. V roce 2005 zasedl v porotě Teddy, která uděluje prestižní cenu nejlepšímu GLBT filmu na MFF Berlinale. V roce 2007 zasedl v hlavní porotě festivalu Queer Lisboa. V týmu festivalu Mezipatra působí od roku 2003.
"Budoucnost festivalu vidím v udržení kvalitního programu. Chceme přehlídku otevírat aktivním divákům, což znamená více zajímavých hostů a více debat,“ nastiňuje Rumpel budoucnost Mezipater, která příští rok oslaví kulaté narozeniny. Originální filmová přehlídka vznikla jako jediná tuzemská akce svého druhu právě v Brně. Posléze expandovala do hlavního města a letos její ozvěny čekají další tři česká města. Zpočátku nesla akce název Duha nad Brnem.
„Chceme zůstat festivalem přísně tematickým. Ještě nikdy jsme se v hlavní dramaturgické linii tolik nepřiblížili smyslu názvu našeho festivalu - Mezipatra. Hlavní letošní téma je totiž ,život po...‘ - po změně pohlaví, po diagnóze, po ztrátě partnera/ky,“ vysvětluje Rumpel. Téma to podle něj není nijak temné, postavy letošních filmů jsou totiž v neokázalém smyslu slova hrdinové a hrdinky, kteří se vyznačují schopností tak důležitou v historii menšin: přežít.
Tematické vymezení shrnuté do sousloví Život po… je podle ředitele Mezipater výzvou většinovému filmu: „Vzpomeňme si na Philadelphii, Kluci nepláčou nebo Zkrocenou horu - teplé postavy čeká vždy smrt, jako by poselstvím továren na sny bylo, že teplí nemají šanci na happy end.“
V návaznosti na hlavní téma pořadatelé Mezipater letos do festivalové znělky pozvali i lidi, kteří žijí s fyzickým handicapem. „Chceme tak upozornit na to, že nebezpečný koncept ,normálnosti‘ vytěsňuje ,jinakost‘ z veřejného prostoru na základě různých kategorií a sexualita je jen jednou z nich,“ dodává Rumpel.