Deník divné Veroniky
"Ahoj, gayové, lesbičky a magoři!" vítá diváky v pražské Lucerně německý režisér Benjamin Reding, pankáč. "A vidím tady dokonce i pár heteráků!" To myslí mě?
Na účast v hlavní porotě se jako "česká zástupkyně heterosexuální většiny" těším. Jsem minoritou mezi minoritami. Vlastně ani nevím, co je "queer". Možná "divnej?"
Na účast v hlavní porotě se jako "česká zástupkyně heterosexuální většiny" těším. Jsem minoritou mezi minoritami. Vlastně ani nevím, co je "queer". Možná "divnej?"
Dvojčata, němečtí bratři, jejichž vynikající film o lásce Roma a skina Oi! Warning vyhrál první cenu Mezipater 2003, mluví z pódia. Prý jestli si někdy zaměnili milence? "Kdepak, bratr je hezčí a já mám větší penis," říká Benjamin, o tři minuty mladší. Později mi vypráví, že když se vedou v Berlíně za ruku s přítelem, házejí po nich přistěhovalci láhve od piva. Divný? Sedíme v první řadě s Jack Judith Halberstamovou, americkou profesorkou a . lozofk ou, ikonou queer teorie, jejíž jméno Jack je mužské záměrně, a s Jamesem Mackayem, legendárním britským producentem filmů gay režiséra Dereka Jarmana a klipů Pet Shop Boys. Během týdne nás pět, Redingovi, Jack, James a já, vybere nejlepší film velmi profesionálně vedeného festivalu. Zatím nic divného, publikum je možná barevnější a rozhodně přátelštější: kluci, co se drží za ruce, a holky, co se líbají v Lucerně u piana. Pár žen mluví mužským hlasem.
PONDĚLÍ 2. 11.
Úvodní film XXY je natočen tak výborně, že se tají dech. Alex je patnáct. Do rodiny přijíždí lékař, který rodiče přesvědčuje, že na operaci Alex je nejvyšší čas. Lékař má s sebou dospívajícího syna. Ten se do Alex zamiluje. "Mně se to líbilo," říká jí po sexu. "Mně se to taky líbilo," říká ona jemu. Je to přitom tak, že ONA měla s NÍM homosexuální sex. Říká se tomu intersexualita, hermafroditismus.
Dívka Alex má, zjistíme, penis. Stává se to velmi zřídka a dětem ve věku zhruba dvou dnů života jsou "nadbytečné" orgány operovány. Rodiče z filmu XXY ale čekají, jak se dcera rozhodne. Ta se pro jedno pohlaví rozhodnout nechce. Zatím.
Jeden film denně, takhle dobrý, zvládnu hravě, říkám si.
ÚTERÝ 3. 11.
Hollywood, je t'aime je první film, který vidím a kde jsou muži bez triček. "Gay porno, s tím ať nejezdí na festival," rozčilují se Redingovi. Film mě otráví. Hrdina si jede z Paříže užít do Los Angeles.
Sto stereo typů: když kamarádka, tak černoška, když bytná, tak drag queen. Hrdina je hlavně gay, o nic jiného nejde.
Zato nekonečný izraelský film Tajemství se odehrává v ortodoxním prostředí ženského semináře. Mezi dobrými herečkami je Francouzka Fanny Ardantová: "Já myslela, že to bude operovaný transsexuál," říká Jack Halberstamová zklamaně. Musím si nastudovat, co tím přesně myslí. Muže, který se změnil na ženu?
V šest v Lucerně Přízrak, první film v tchajwansko-německé koprodukci. Režisérkou je ikona německého feministického a queer filmu, Monica Treutová. Film o lásce umělkyně a tchajwanské servírky ale není ničím výjimečný. "Byla taková butch, a přitom si hrála na jemnou," říká o hlavní německé hrdince Jack, autorka zásadní knihy Female Masculinity, Ženská mužskost. Nevím, co je butch, a na film za pět minut zapomenu.
Toho dne poslední Patrik, věk 1,5 je o dvou Švédech, jejichž čekání na adopci je dlouhé, to víte, máme málo i pro heterosexuální páry. Až jim přijde dopis, že batole je připraveno. Ale ouha, chyba v desetinné čárce, za dveřmi jejich domečku na předměstí stojí patnáctiletý delikvent. A nechce s nimi být, jsou to přece buzeranti. Dopadne to dobře, stane se z nich rodina. "Nevím, proč bychom se po téměř sto letech experimentálního filmu měli dívat na filmy, o kterých víme, jak skončí," říká nespokojeně Jack. Němečtí bratři drží při mně, film se jim taky líbil.
V noci nemůžu spát. Malý homofobní záchvat, poprvé v životě. Dívka, co chce být rabínkou, ale přitom se líbá se spolubydlící, se mi mixuje s patnáctiletým blonďákem, co si bere s sebou k posteli nůž, aby ho neznásilnili jeho adoptivní rodiče. Vidím šílený dům v losangeleské čtvrti, kde bydlí drag queen, a butch, jak jsem si přečetla, je termín pro maskulinní ženu. Na Wikipedii je napsáno, že profesorka Halberstamová používá své jméno Jack především pro drag king scénu, tedy když se žena převleče za muže - jestlipak taky sama vystupuje na pódiu? Musím se jí zeptat.
STŘEDA 4. 11.
Mexický Spálit mosty. Vynikající hlavní představitelka, má homosexuálního bratra, kterého ale tak trochu miluje. Magický realismus opuštěného domu se po dvou hodinách omrzí.
Pedro, jehož scénář napsal Dustin L. Black, autor oscarového hitu Milk, je taky dlouhý, ale zásadní. Natočený podle skutečné události: v roce 1994 zemřel aktivista Pedro (22 let), původem Kubánec, na AIDS. Předtím byl ale členem vily VyVolených, takže se stal velkou hvězdou. James považuje film za zásadní z výchovných důvodů, mě nijak nenadchne, i když cítím, že by měl.
Muž, který miloval Yngveho. Film znám z Varů. Muzika od The Cure po norský punk, nenapodobitelný severský humor, další komedie o dospívání. Hlavní hrdina zpívá v punkové kapele, chodí s nejkrásnější holkou ze třídy a zároveň miluje spolužáka, co vypadá jako Björn Borg. Moc se mi to líbí.
Po skončení sedíme v Lucerně. James si myslí, že Yngve byl limonáda, film pro heteráky, aby se při něm cítili dobře. Probíhá vášnivá debata. Ptám se někoho: "Půjdeš ve čtvrtek na Jackovu přednášku?" Narážíme na rozpor: čeština potřebuje přesné rozlišení rodu - mělo by se správně říkat Jackina přednáška?
Na webu festivalu najdu definici Queer: osvobozuje od tradičního vnímání sexuálních a genderových identit založených na kategoriích muž/žena, heterosexuální//homosexuální.
ČTVRTEK 5. 11.
Nový svět. Dvě krásné Pařížanky chtějí mít dítě. Nakonec se jim narodí miminko Enzo. "Já jsem sice otec, ale taky Lucia žije s Marion," vysvětluje porodníkovi skutečný otec Enza, který je jen kamarád lesbického páru. "Já nejsem babička, já jsem jen matka té druhé matky Marion," říká matka ženy, která Enza neporodila. "S vámi je to těžké," řekne porodník. Pro zbytek poroty byl tenhle televizní film málo umělecký, já jsem spokojená.
Zjišťuji, že jsou filmy, na něž jsem opravdu příliš mainstreamová: třeba Clandestinos (ilegálové), kde jsou muži bez triček hned od začátku.
Ale nemusí být Angelina vždycky s Bradem, říká ředitel festivalu Aleš Rumpelt. Uvažoval dokonce, že na letošním ročníku zavede unisex záchody, aby poukázal na nesmyslné rozdělování dvou pohlaví.
Ale netušil, zda je to legální. Tak možná příště.
Zbývá Umřít jako muž, film měl letos premiéru v Cannes, vypráví příběh stárnoucí hvězdy drag show. Ztraceni v magickém lese, uvažujeme přes dvě hodiny o geniálním autorském rukopisu režiséra. Film se mi promítá v hlavě celou noc.
V pátek končíme snímkem Dvěma pohledy, který by mohl být klauzurním cvičením na FAMU na téma: dvě ženy v poušti. "Je to navíc fantazie heteráka," vzdychá Benjamin. Žena, které se sex s jinou ženou líbí, by se nikdy nedrhla rejžákem jako po znásilnění. Taky si myslím, začínám se vyznávat.
Jdeme se radit do kavárny Louvre, shodneme se hladce. Umřít jako muž má hlavní cenu. A XXY čestné uznání. Budete mi chybět, říkám všem. Jack se mě ptá, zda píšu pro queer časopisy. Co na to říct?
FESTIVAL MEZIPATRA
Brno, 23. - 31. 10. 2009 Praha, 2. - 8. 11. 2009
Festival Mezipatra loni navštívilo jedenáct tisíc lidí, z nichž jen polovina se přihlásila k homosexuální orientaci. V Praze byl věkový průměr návštěvníků, většinou studentů vysokých škol, dvacet šest let, v brněnské části festivalu byli diváci v průměru dokonce třiadvacetiletí.
TEXT VERONIKA BEDNÁŘOVÁ
Foto - Hlavní porota uděluje Cenu pro nejlepší hraný film: zleva britský producent James Mackay, německý režisér Benjamin Reding, americká ikona queer teorie Jack Judith Halberstamová, zase německý režisér Dominik Reding a Veronika Bednářová.
FOTO JOSEF RABARA
Foto - Umřít jako muž, film J. P. Rodriguese, je o hvězdě drag show, jež chce být ženou.
FOTO ARCHÍV FESTIVALU MEZIPATRA