Hanebný polibek aneb Zneuctění mrtvé panny a jiné hrůzohry
Představení Perfidního divadla
Autoři: Paolo Poli a Ida Omboniová, podle románů Caroliny Invernizio
Překlad: Zdeněk Dirigin
Režie: Josef Gabriel, Vladimír Řepka
Obsazení: Jan Anděl, Jakub Klíma, Pavel Rulf, Hynek Miler, Josef Rabara, Vladimír Řepka, Petr Seidl, Vladislav Jursík
Perfidní divadlo - kde i ženské role hrají muži... (www.perfidnidivadlo.cz )
- Divadlo v 7 a půl - Kabinet múz, Sukova 4, Brno, 5. 11., 19:30
Carolina Invernizio, autorka románové předlohy, na přelomu devatenáctého a dvacátého století přivedla na svět stovku románů a nesčetně kratších povídek, článků a fejetonů. Současně s Freudem objevila, i když poněkud odlišnou cestou, že špatní a dobří se od sebe liší leda barvou vlasů. Jisté věci jsou prostě věčné, jenom se v určitých epochách přiznávají a v jiných nikoliv. Růžové keře tu na hřbitově přímo bují: není divu, vždyť jsou hnojeny lidským masem! Cítíte, jak vám ledová ruka svírá srdce? Jaký je ten ledový stisk? Ukrutná protivenství, nejpodlejší hanebnosti, rafinované úklady a nad tím vším (někdy) vítězící láska. To jsou jen některé z atributů hry.
Tato
drobná, půvabná, i když poněkud přehnaně nafintěná plavovláska dokázala
být vzornou matkou, milující manželkou a zároveň udržovat čilý
společenský život. Při tom stihla přivést na svět stovku románů a
nesčetně kratších povídek, článků a fejetonů. A příčiny jejího úspěchu?
Proletariát se vždy identifikuje s pronásledovaným hrdinou, ale její
romány jsou i čtivo pro uklidnění svědomí. Je cosi uvolňujícího v
příbězích, v nichž se to hemží zaživa pohřbenými, přízraky, mrtvolami,
ale především ďábelskými intrikami a hrůznými pomstami. A čím je
utrpení drásavější, tím sladší je odplata a čtenářova katarze.