Každá bublina jednou praskne
Izraelský film Bublina režiséra Eytana Foxe zachycuje životní osudy tří mladých lidí z Tel Avivu, kteří se snaží žít spokojeným životem, ale politická a sociální situace jim tento komfort nedovoluje.
Noam, prodavač v obchodu s hudbou, slouží u Národní Gardy v místě kontrolního stanoviště mezi Izraelem a Palestinou. Yali vede kavárnu a Lulu pracuje v butiku. Na první pohled to vypadá, že těmto třem lidem nic nechybí, ale tato idyla se hroutí v momentě, kdy se Noam zamiluje do Palestince Ashrafa, Yaliho přítel si najde někoho jiného a Lulu zase podvádí její přítel. Noam chce, aby u něj Ashraf bydlel a zajistí mu nelegální zaměstnání v Yaliho kavárně. Vše vypadá dobře až do doby, kdy v kavárně Ashrafa pozná bývalý přítel Lulu a začne narážet na jeho nelegální práci. To Ashrafa vystraší tak, že prchá zpět do Palestiny, ke své rodině. Jakmile se o tomto nepříjemném setkání dozví Noam a Lulu, vymyslí si plán, jak se do Palestiny dostat (jako francouzští novináři) a uklidnit Ashrafa.
Ashrafova rodina neví, že je gay, a dokonce se u své vlastní sestry setkává s jejím nepochopením. Když jsou Noam a Ashraf spolu sami a vášnivě se líbají, přistihne je manžel Ashrafovy sestry, který je navíc lídr Hámasu, čímž se situace ještě více komplikuje. Vyděšený Ashraf prosí švagra, aby jeho tajemství nevyzradil. Ten ale odmítne a navíc mu důrazně doporučuje, aby se oženil. Návrh omezence ale Ashraf není schopen přijmout, a proto mu nezbývá (pro něj) jiná možnost než zemřít. S výbušninou na těle přichází Ashraf do Tel Avivu přímo do ulice, kde pracuje Noam a kde má butik i Lulu. Noam se snaží Ashrafa v jeho bláznivém plánu zadržet, ale bohužel se mu to nepodaří a společně umírají.
Film je zpočátku naladěn zábavně, diváka rozesmějí Yuliho poznámky na adresu zpěváků pop music, pobaví i konstatování o tom, jak líbají Židé a v neposlední řadě popichování Yuliho ze strany Noama a Lulu při procházce a s použitím megafonu. Smutnější už jsou vzpomínky z dětství Ashrafa a Noama, zajímavá je myšlenka vzniku rakovinového nádoru Noamovi matky poté, co se jí nepodařilo sjednotit a spřátelit izraelské a palestinské matky na dětském hřišti. Film disponuje i několika zajímavými přesuny situací, z nichž nejpůsobivější je měnící se záběr z milujícího se heterosexuálního páru (Lulu a její přítel) na homosexuální (Noam a Ashraf). Zajímavé je, že slovo bublina se ve filmu vysloví jen jednou a ne příliš znatelně, ale bystrý divák jistě na záměr pojmenovat film takto určitě přijde.
Zbyněk Hladký