Queer filmový festival Mezipatra [ARCHIV WEBU 2000–2012] - Znělka

Znělka

Kdo sleduje pozorně dění kolem Mezipater, jistě mu neuniklo uvedení nové znělky na tento výjimečný 9. ročník filmového festivalu. Autorem je multikulturní Janek Růžička, který tímto dílem rozbouřil vášnivou diskusi nad tím, co „jeho“ nová znělka vlastně znamená.

Tolik vzruchu vzbuzuje možná proto, že pro někoho znělka nezapadá do kategorie „očekávaných“ či takzvaně „normálních“. Nejen proto, ale především kvůli obdivu k lidem, kteří dokáží svůj čas věnovat prospěšným projektům, přinášíme následující rozhovor.

Rozhovor: Janek Růžička

Zdroj: www.colourplanet.cz
22. 09. 2008

Kdo sleduje pozorně dění kolem Mezipater, jistě mu neuniklo uvedení nové znělky na tento výjimečný 9. ročník filmového festivalu. Autorem je multikulturní Janek Růžička, který tímto dílem rozbouřil vášnivou diskusi nad tím, co „jeho“ nová znělka vlastně znamená.

Tolik vzruchu vzbuzuje možná proto, že pro někoho znělka nezapadá do kategorie „očekávaných“ či takzvaně „normálních“. Nejen proto, ale především kvůli obdivu k lidem, kteří dokáží svůj čas věnovat prospěšným projektům, přinášíme následující rozhovor.

Proč znělka pro Mezipatra? Má festival vůbec smysl?

Festival rozhodně smysl má, protože se jeho organizátorům daří přitáhnout do českých zemí queer filmy a televizní produkci, kterou by naprostá většina lidí neměla šanci nikdy vidět, pokud zrovna nejsou zažraní nadšenci. Snímky raritní, netypické a originální. Navíc je to inteligentní způsob, jak se na queer bázi sejít jinak než v gay klubech. No a proč znělka? Znělka je osvědčený způsob, jak festivaly obecně propagovat a doplnit jejich tvář – a filmový festival si o audiovizuální znělku říká, ne?

Předloni byly kachničky, letos vozíky a hole. Kde se necháváte inspirovat?

Vždy reaguji na téma a základní motivy festivalu. Kachnička byla symbolem „dětského“ ročníku v roce 2005. Letošní téma festivalu je „SURVIVORS“ – tedy „PŘEŽIVŠÍ“. Představuje osudy lidí, kteří – vedle své queer orientace - přestáli zásadní životní zlomy, těžkosti i tragédie. Proto jsem oslovil skutečné queer lidi, kteří se s věcmi jako nemoc, fyzické postižení, HIV pozitivita, změna pohlaví museli vyrovnat a vyrovnali. A vytvořil jsem jejich portréty. Jestli lidé čekali zase žertovné kachničky a roztomilá děcka, zklamu je. Jdeme dál.

Pracovní téma letošních Mezipater je ´Nebe, peklo, ráj´. Zabudoval jste to je „své“ znělky?

„Nebe, peklo, ráj“ je spíš moje trochu poetičtější interpretace základního tématu. A ve znělce je podaná metaforicky – z prostoru temnoty se zpátky do světla „vylupují“ tváře lidí, kteří si museli projít soukromým peklem. Jen je mi líto, že se mi nepodařilo přemluvit nějaké staré queer lidi – přežili komunisty, většinou za sebe museli opravdu bojovat a často se k nim chováme – s prominutím – jako retardi.

Jaké jsou první reakce na znělku? Splnilo to Vaše očekávání?

První reakce jsou naprosto přiměřené kontroverznímu a radikálnímu tématu i zpracování. Od zhnusených, vyděšených přes nechápavé až po nadšené. To mě těší. Nedivím se tomu, čekal jsem to a byl to vlastně můj záměr. Aniž bych se pouštěl do velkého zobecňování, queer svět má několik charakteristik, které mě vytáčejí. Spousta z nás – ať už si to přiznáme nebo ne - je často sebestředných, přecitlivělých, snažíme si malovat svět na růžovo, nadřazovat své malé problémy nad problémy ostatních. Chceme se hlavně bavit, chceme se dívat na hezké věci a lidi. Skuhráme nad tím, jak je na nás svět zlý, přičemž si neuvědomujeme, že žijeme ve společnosti, která je k nám a naší orientaci nebývale tolerantní. Neříkám, že máme respekt – ale ten se nezíská za pár let. A musí si ho získat každý sám. Myslím, že každému jen prospěje, zastavit se nad osudy lidí, kteří měli nebo mají SKUTEČNÉ problémy. Otvírá se mi kudla v kapse, když slyším a čtu reakce typu – „Holka na vozíku? Co to má s NÁMI společného?“

Mluví se o delší verzi pro kina. V čem bude jiná?

Televizní verze, která má 30 vteřin, je vlastně to, čemu se říká „teaser“ – je nedokončená, je to nápověda, provokace, má svoje tajemství a proto spoustu lidí přiměje k přemýšlení a k reakcím. Verze, která se v průběhu festivalu bude promítat v kině před představeními má 50 vteřin a bude už obsahovat symbolickou scénu „katarze“ – cosi jako onen „ráj“. Bude mít veselejší a nadějnější vyznění.

Jak a jak dlouho natáčení takové znělky probíhá?

Natáčeli jsme v průběhu jednoho odpoledne – čas lidí, které jsem oslovil a kteří ve znělce vystupují sami za sebe a bez nároku na honorář je drahý. Zázemí a nutné produkční zajištění poskytla společnost Eallin, která mimo jiné pro Českou televizi vyrábí queer magazín Q. Protože rozpočet na neziskový festival je vždycky velmi malý a nevyplácely se žádné honoráře, rozhodl jsem se letos kromě námětu, režie a namluvení závěrečných informací vzít do ruky i kameru. Hudbu zdarma poskytla skupina WWW, stříhal Honza „Pejsek“ Truhlář a graficky dokončoval Honza Černý.

Jste ještě nějak zapojen do tvorby filmového festivalu Mezipatra?

Už čtvrtým rokem s Mezipatry spolupracuji – v roce 2005 jsem natočil znělku a usedl v Hlavní porotě, v roce 2006 jsem režíroval závěrečný večer a spolupodílel se na vzniku hlavní ceny z dílny výborného šperkaře Zdenka Vacka. Loni jsem spolu s Ester Kočičkovou vytvořil koncept a vzal si na starost režii úvodního i závěrečného večera festivalu. No a letos mě pořadatelé znovu oslovili s námětem a režií znělky. A samozřejmě pomůžu i s dalšími věcmi, které budu schopný pro festival vytvořit.

 

Jak se vám líbí letošní znělka Mezipater? Pochvalte nebo kritizujte v diskusním fóru.