Queer Café: rozhovor s Barborou Kárníkovou
Třetí z diskusí pásma Queer Café, jež je součástí doprovodného programu brněnské sekce Mezipater, byla věnována rozličným formám překračování genderových hranic - od punkových riot grrrls k alternativním gay a lesbickým rodinným uspořádáním. O tématu Rebelky a rebelové genderu hovořila a na následující otázky odpovídá studentka genderových studií Barbora Kárníková:
V rámci včerejší diskuse bylo zmíněno několik z možných způsobů překračování genderových hranic, přičemž některé z nich by bylo možno označit za spíše individuální a jiné za více organizované či skupinové. Můžeš uvést nějaký příklad těchto více organizovaných "rebelek" a "rebelů" genderu, představit jejich zaměření a prostředky, které k prosazování svých cílů volí?
Ve Spojených státech patří k těmto více organizovaným skupinám "rebelek" Guerilla Girls. Je to skupina anonymních feministek-umělkyň, které vystupují v maskách goril a svými vtipnými akcemi poukazují na sexismus a diskriminaci žen, gayů, leseb a etnických menšin v umění. Způsoby kterými to dělají jsou různé, od plakátů a nálepek, přes billboardy až po happeningy.
Zmínila jsi, že jistá „rebelská“ skupina existuje i v ČR - můžeš ji blíže představit?
Je zde skupina riot grrrls, které vydávají feministický zin (na vlastní náklady, podomácku vyrobený, nekomerčně vydávaný časopis) Bloody Mary. Kořeny hnutí riot grrrls sahají do počátku devadesátých let do Spojených států a jsou spjaty s punkovou hudební scénou. Vznikaly "naštvané" ženské a holčičí kapely, které dávaly hlasitě najevo svoje feministické názory. Riot grrrls nepojí ani tak jednotný program či naprosto stejné názory, ale právě ona "naštvanost" a boj za toleranci a svobodu vyjádření.
V čem podle tebe spočívá největší přínos obdobných "rebelských" aktivit? Co navíc, oproti více institucionalizovaným formám snah usilujících o narušení utvořené genderové hranice, umožňují?
Myslím si, že přínos těchto různých aktivit je v tom, že zpestřují a rozšiřují spektrum věcí, které se dají dělat, když nesouhlasíme s genderovou diskriminací. Neřekla bych ani, že nabízejí něco navíc od institucionalizovaných forem snah, spíše nabízejí něco jiného (psaní feministického zinu je věc jiná, než psaní projektu pro EU).
Jak se stavíš k argumentu, který také včera zazněl, že nechtěným důsledkem některých z těchto "buřičských" aktivit může být další utvrzení spojení feminismu s extremismem? Nedomníváš se, že některé z nich mohou spíše posílit náhled na feminist(k)y jako na jisté poblázněné a frustrované osoby, což přispěje k celkové devaluaci feministických cílů?
Já s tím nesouhlasím. Podle mého názoru hodně záleží na mediální prezentaci, třeba akce už zmíněných Guerilla Girls jsou dost vtipné a inteligentní, a přesto si dovedu představit, že o nich vyjde článek jako o "šílených feministkách". O aktivitách holek okolo Bloody Mary zase ví jen ta/ten kdo se cíleně o feminismus zajímá, což většinou nejsou lidi, kteří by měli ohledně feministek a feministů nějaké předsudky.
Jaká "rebelská" akce, nebo třeba jen drobná každodenní genderová rebelie, jíž jsi byla svědkyní, tě v poslední době zaujala, pobavila a přivedla k zamyšlení?
Nejlepší "rebelskou" akcí poslední doby jsou samozřejmě Mezipatra :) Pro mě byl zážitek film Ulrike Ottinger Dorian Gray v zrcadle bulváru, myslím že ve světě filmu je Ottinger docela rebelkou, protože používá různé experimentální metody a její filmové postavy taky nejsou žádné vtělené stereotypy, ale originální a rebelské hrdinky a hrdinové. Takže se moc těším na čtvrteční Madame X - absolutní vládkyně.
Jana Dvořáčková