Zdeněk Vacek
Hospodářské noviny, Hn.Ihned.cz, 27. srpna 2009 11:39
Prací trávíme valnou část svého produktivního života, a tak nás zajímalo, jak lidé přizpůsobují pracovní prostor své osobnosti a jak práce jejich osobnost tvaruje. Nikde jinde se tyto procesy neodrážejí lépe než na pracovním stole. Zašli jsme se podívat za šperkařem Zdeňkem Vackem a zkontrolovali jeho pracoviště.
Šperkař Zdeněk Vacek na sebe poprvé upozornil na přehlídce Designblok v roce 2005, kdy za svou kolekci Nympha získal ocenění Talent roku. Jeho šperky byly vybrány jako oficiální dárkový předmět České účasti na EXPO 2010 v Šanghaji a vystaveny na řadě mezinárodních výstav a veletrhů, například Seoul Design Olympiad, berlínském DesignMai nebo iSaloni v Miláně. Kromě šperků Vacek společně s Danielem Poštou navrhuje a vyrábí i ocenění udělovaná na řadě soutěží, mezi něž patří Fresh Film Fest v Karlových Varech, Mezipatra v Praze nebo Firma roku a Nejlepší banka, kterou spolupořádají Hospodářské noviny. Na letošním Designbloku, který začne 6. října, společně představí novou kolekci šperků.
1. Vrtačka
Na tomhle stroji připravuji celou řadu komponentů. I když jemně moc nevypadá, používám ho na vrtání miniaturních otvorů. Taková práce vyžaduje trpělivost a přesnost.
2. Sada vytloukačů
Pomocí vytloukačů vyrábím duté předměty různých tvarů. Při práci zároveň využívám současné technologie a progresivní postupy - je to rychlejší a efektivnější, nejde donekonečna pořád jen vytloukat. Ruční a strojová práce se musí doplňovat, protože dotek ruky ničím nenahradíš.
3. Hořák
Na letování se používá malý hořák, ale od ohně už postupně upouštím, protože spousta výrobních kroků se dá provést za studena. Přijdu tak na mnoho technických řešení, která elegantně pevný spoj zcela nahradí. Nejtěžší pro mě je dělat jednoduché věci.
4. Vlasce
Jsou pro mě dost signifikantní - rád z nich dělám součást šperku. Baví mě vlákno, mohou z něj být zámotky, shluky, klubíčka, tenké štětinky... Jeho barvu si zákazník často volí sám. Oproti zahraničí u nás málo lidí investuje do věcí vytvářených ručně a na míru, ale zákazníků naštěstí pořád přibývá.
5. Šuplera
Šupleru mám na přesné měření, ale druhým měřidlem je oko. Něco se prostě změřit nedá, nejlepší míra je cit. Většinou dělám drobné předměty a šperky, ale občas si od drobotin odskočím k větším projektům. Rád práci kombinuji, nebaví mě dělat dlouho stejnou věc.
6. Laserem vyřezaný náramek
Tenhle náramek z kolekce Fatal Error je komplet připravený v počítači a vyřezaný laserem. Finální podoba je však dokončena ručně. Stroj sice urychlí práci, ale nakonec se předmětu stejně dotknou ruce. V tom je přece rukopis člověka, který ho vytvořil.
7. Brož
Tak dva tři dny mi trvá výroba brože, jako je tahle ze zlata a perspexu. Tato brož je výjimečná svojí okázalostí, jinak mám rád, když šperk není na první pohled nápadný, nekřičí do světa: "Jsem zlatý."
8. Svorky
I když tyhle svorky vypadají drobně, dá se v nich sevřít cokoli. Používám je na všechno možné, protože moc nářadí nemám, v podstatě vyrábím věci na koleně. Díky tomu najdu třeba nové postupy a dělám věci jinak, než je obvyklé. Hlavní jsou přece nápady.
9. Časopisy
Už je pomalu ani nečtu, spíš si prohlížím obrázky a směju se pod vousy, co momentálně frčí a jaké jsou trendy.
10. Komponenty
Nejčastěji pracuji s kovem a rád kombinuji na první pohled nespojitelné - jako třeba zlato a syntetické polymery nebo chirurgickou ocel a silon. Víc než drahé kameny mě zajímají perly, ale vždycky u konkrétního předmětu závisí na vkusu a přání klienta.