Host v pořadu Události, komentáře
Česká televize, Události, komentáře, 2. listopadu 2009, ČT2 22:30
Záznam pořadu si můžete pustit ZDE. O Mezipatrech se dozvíte od 31. minuty.
Moderátor
Z víru filmového festivalu Mezipatry k nám do studia přišla Tereza Hendlová.
Moderátor
Proč jste letos dali festivalu název 3. světová válka pohlaví? Pořád je to spíš válka než mír?
Tereza Hendlová, Queer filmový festival Mezipatra:
No, my spíš chceme říct, že být nějak odlišný od normy, kterou nám společnost nějakým způsobe vnucuje, je docel pořád boj.
Moderátor
Který film z těch, které tam ukážete, aspiruje letos na výhru v kategorii toho celovečerního hraného snímku v˙té filmové přehlídce?
Tereza Hendlová, Queer filmový festival Mezipatra:
Tak to je dost těžká otázka. My jsme zrovna dneska zahájili filmem XXY. To je argentinský film Licii Polenzo a ten tak nějak nejvíc odpovídá našemu tématu. Nevím, jestli aspiruje na vítězství, ale rozhodně aspiruje na to, být takovým ukázkovým filmem.
Moderátor
Proč, čím nejvíc odpovídá tomu vašemu tématu?
Tereza Hendlová, Queer filmový festival Mezipatra:
Je o Alex, která se narodila jako intersexuální osoba, což je osoba v těle, které nese znaky obou pohlaví a její matka vlastně chce, aby zůstala dcerou. Její otec si uvědomuje, že to možná bude složitější. Myslí si, že možná bude chtít být synem a Alex všechny překvapí tím, že si odmítne vybrat a prostě odmítne se přizpůsobit té normě ve společnosti, kde se vám vlastně nabízí jenom dvě možnosti nějaké identity, kterou můžete přijmout. Buď být ženou nebo být mužem.
Moderátor
Ona si vybrala tu třetí.
Tereza Hendlová, Queer filmový festival Mezipatra:
Ona prostě chce být něčím mezi.
Moderátor
Kde filmy vybíráte a hledáte a týkají se jen té sexuální odlišnosti?
Tereza Hendlová, Queer filmový festival Mezipatra:
Určitě ne. Týkají se tématu rozmanitosti. Určitě se vztahujeme k tématu sexuálních identit a rozmanitosti sexuálních preferencí a třeba tělesnosti toho, co je normální tělo, co je považováno vlastně ve většinové společnosti za nenormální. Vybíráme je ze všech možných zdrojů. Třeba i ze zahraničních festivalů. Máme dost filmů, které byly třeba uvedeny v Kán. Takže máme velmi kvalitní filmy.
Moderátor
Polovina festivalu je v Brně a druhá polovina se odehrává v Praze. Teď právě odstartovala ta druhá pražská část. Zajímalo by mě, jestli se nějak liší skladba návštěvníků v těch dvou městech a třeba i ta obsahová náplň toho festivalu. Jestli tady jsou jiní návštěvníci, jiní diváci než v Brně nebo jestli už dnes to je opravdu jedno.
Tereza Hendlová, Queer filmový festival Mezipatra:
Tak Brno je menší město, Praha je možná ve srovnání trochu více kosmopolitní, takže máme možná víc diváků a divaček, kteří jsou třeba jiných národností. V Brně na nás chodí hodně studenti, mladší generace a v Praze je ta věková skupina vyváženější. Co je zajímavé, tak v obou městech, když jsme si dělali dotazníky, tak v podstatě na nás chodí polovina zhruba lidí, kteří se identifikují jako heterosexuální.
Moderátor
To je hrozně zvláštní, to jsem četla v tom dotazníku. Jak si to vysvětlujete, že festival vlastně láká nejen ty, kteří patří k nějaké sexuální minoritě?
Tereza Hendlová, Queer filmový festival Mezipatra:
My máme témata, která mohou oslovit všechny. Třeba zrovna letos hodně tematizujeme genderové stereotypy. Co to je, být ženou, co to je, být mužem a co to je, když se nechcete nějakým způsobem identifikovat s těmi stereotypy a chcete prostě žít podle sebe a osvobodit se od nějakých stereotypních představ o tom, jaké má být ženství a mužství a s tím je samozřejmě spojená jakási normativní heterosexualita, kterou po nás společnost požaduj.
Moderátor
Letos pořádáte už 10. ročník. Co se za těch 10 let v přístupu společnosti k té minoritě změnilo? Je tolerantnější nebo spíše lhostejnější?
Tereza Hendlová, Queer filmový festival Mezipatra:
No, česká společnost si o sobě ráda myslí, že je tolerantní k homosexualitě. Já si myslím, že je spíše tolerantní k homofobii. Že prostě u nás najdeme pořád názory typu já proti gayům a lesbám nic nemám, ale ať se nelíbají na ulici. A tohle to je homofobie. To si málokdo uvědomuje, že prostě i ignorance rozmanitosti ve společnosti je homofobií. Třeba i to slovo tolerance vlastně ukazuje, že mi tolerujeme nějaký je, který vlastně nerespektujeme. Jediný důstojný je respekt, nikoliv tolerance. A bohužel se ukazuje, že ten přístup společnosti se moc nemění. J jsem našla několik čísel, dělaly se výzkumy a vlastně Olga Pechová, která dělala výzkum zkušenosti s diskriminací mezi gay a lesbami, zjistila že 56 % se setkalo s nějakou formou diskriminace a s tou nejtvrdší, což je fyzické napadení, se setkalo 14 % mužů a 7 % žen.
Moderátor
Paní Hendlová, já vám děkuji, že jste přišla do studia komentovaných událostí a ať se vám festival vydaří.
Tereza Hendlová, Queer filmový festival Mezipatra:
Děkuji.
Moderátor
Ta pražská část. Nashledanou.
Tereza Hendlová, Queer filmový festival Mezipatra:
Přijďte na Mezipatra.