Queer filmový festival Mezipatra [ARCHIV WEBU 2000–2012] - Mezipatra: Jak velký mají gayové chlapský faktor?

logo Mezipater

9. český gay a lesbický filmový festival Mezipatra 2008

CO JE QUEER?

Queer osvobozuje od tradič- ního vnímání sexuálních a genderových identit založe- ných na neměnných katego- riích muž / žena, hetero-sexuální / homosexuální.

Mezipatra: Jak velký mají gayové chlapský faktor?

kultura.aktualne.cz-091108-butch factor_sKamil Fila, Kultura.aktualne.cz, 8. listopadu 2009

Recenze - Jeden z největších stereotypů ohledně gayů, který posilují bohužel i mnohé filmy, je ten, že být buzna znamená nebýt chlap. Z toho, co o sobě dává vědět gay komunita, není nijak zvlášť ponižující být označen za buznu či teplouše, ale nepříjemné je, pokud si někdo s těmito označeními zároveň automaticky spojuje zženštilost, nebo to, čemu se říká „vykroucenost".

Čtěte také:
Ředitel Mezipater: Na FAMU roste divná generace

Nejde jenom o dnešní negativní hodnocení zženštilosti (zatímco dřív to bylo třeba u šlechticů běžné), ale v zásadě o to, že „být gay" znamená ve společenském (a nikoli pohlavním) styku mnoho odlišných věcí.

Coming out svalnatých pořízků

Gayové sice mají problém s tím, že se nedovedou chápat jako muži a utíkají se k náhradním identitám, což vytváří právě onen dojem „úchylnosti" z míšení kategorií - je to chlap, ale chová se a trochu i vypadá jako ženská. Celkově se však málo mluví a ví o tom, že i mnoho gayů odmítá zženštilost u sebe i svých partnerů a dávají přednost tradičnímu modelu mužnosti.

Americký dokument Chlapský faktor (The Butch Factor) režiséra Christophera Hinese poskytuje informačně ohromně bohatý pohled na to, jak (minimálně v USA) existuje možnost být hrdý gay, a přitom nijak nevybočovat z toho, vypadat a chovat se jako absolutní vzor chlapáctví.

Většině těchto svalnatých pořízků by asi nikoho nenapadlo posmívat se jim za jejich sexuální orientaci. U většiny z nich byly i jejich rodiny velmi překvapeny, když provedli coming out; a u některých to jejich rodiny dodnes ani neví.

Podstatné na tomto dokumentu je, že nevypráví o sexu a sexualitě, ale o životním stylu. Identitu člověka nedefinuje vůbec na základě toho, jakým pohlavím je sexuálně přitahován, ale jaké má zaměstnání, koníčky a jak tráví většinu volného času. Z tohoto hlediska se jeví jako dobré, že v USA sice panuje silná homofobie, ale zároveň proti tomu působí typická záliba ve sdružování podle zájmů.

A tak se ve snímku seznamujeme s různými sportovními kluby, které hrají vlastní gay ligy (výkonnostně nezaostávající za těmi „hetero-ligami"), případně navštívíme víkendová setkání „medvědů" - tedy velikých zarostlých chlápků, kteří vypadají jako archetypy pivních tatíků od rodin, akorát jimi nejsou a za svou rodinu považují další „medvědy".

Zkrocená hora není vycucaný doják

Unikátní je i představení „gay rodea", kde se scházejí teplí kovbojové - člověk si najednou uvědomí, že Zkrocená hora opravdu není žádný z prstu vycucaný doják.

Znovu: je zcela mylné představovat si sportovní gay mužstva, víkendová medvědí setkání či gay rodea jako jakési zástěrky pro hromadné sexuální orgie. Stejně tak neuvažujeme o klasických dámských jízdách; že by se např. dívky po společných zápasech ve volejbale nebo basketu navzájem uspokojovaly ve sprchách, patří hlavně do říše pornografických fantazií …

Z filmu spíš vyplývá, že podobné sdružování umožňuje nacházet stálé partnery, kteří mají vštípenou morálku věrnosti. Vzhledem k tomu, že se film ale většinou zaměřuje jen na jednotlivce, je ovšem těžké říct, jak to mají se soukromím. Jen v málo případech vidíme i partnery různých hrdinů, takže to většinou působí tak, že být gayem znamená být sice obklopen lidmi, ale zároveň být osamělý.

V tomto tkví trochu past jinak superprofesionálně dělaného filmu, který umí po vzoru televizních pořadů dokonale dávkovat informace, mixovat obecné statistiky s jedinečnými osudy, zvát si na pomoc odborníky z řad sociologů, psychologů a historiků a nastříhat vtipné montáže podbarvené inteligentně mainstreamovou hudbou.

Poznat, kým jsem, a být a zůstat sám sebou

Ostatně, Christopher Hines začínal jako televizní producent s pořadem, jehož jednotlivé díly, jimiž provázela moderátorka Samantha Harrisová, byly o „lásce za mřížemi", o „mysli masových vrahů", nepodařených plastických operacích či nebezpečných dietách. Jeden z  prvních Hinesových počinů byl televizní portrét Sharon Stoneové. Chlapský faktor je pak jeho celovečerní debut.

Vlastně jen netelevizně dlouhá stopáž a trochu kontroverzní téma činí z takového špičkového výrobku něco, co se asi jen tak nedostane z velkých stanic na televizní obrazovku, co si odbude spíše tažení na mnoha filmových festivalech a pak bude mít dobrý prodej DVD přes internet. V tom je The Butch Factor spřízněný například s dokumentem o steroidech Bigger, stronger, faster.

Je možná trochu zvláštní, když Ameriku chápeme zároveň jako zemi velmi fundamentalistickou a bigotní, a přitom v ní mohou vznikat filmy, které se k homosexualitě staví tak otevřeně a - jak to říct jinak než - „pohodově".

Vybraní kluci a chlápci ve filmu jsou sympaťáci, namáknutí obři s citlivou duší, a těch několik zženštilých klučíků, kteří zjistili, že prostě nedovedou být maskulinní, vyvolává ochranitelské pocity.

Chlapský faktor je dílo absolutně americké v definici svobody, proto se tu stále opakuje heslo: poznat, kým jsem, a být a zůstat sám sebou. A zní to v těchto případech rozhodně autentičtěji, než když podobné věty slýcháme od vítězek soutěží krásy či účastníků různých pěveckých soutěží.

The Butch Factor. USA, 2009, 88 min. Režie Christopher  Hines. Oficiální stránku filmu najdete zde. Snímek byl uvedl v kině Světozor v rámci pražské části queer festivalu Mezipatra.

FaLang translation system by Faboba

Znělka 2008

Mezipatra 2008

  • Diváci: 11 000
  • Projekce: 95
  • Doprovodné akce: 30
  • Filmy: 62
  • Web: 32 500 návštěv
  • Ozvěny: Olomouc, Bratislava, České Budějovice, Český Těšín

Ocenění 2008