Z Janderových fotek byli vedoucí Mezipater nadšení, říká kurátorka
Eva Charvátová, muniMEDIA, 22.10.10
První vernisáž jedné z doprovodných výstav queer festivalu Mezipatra už máme za sebou. Do samotné akce, která naplno vypukne na začátku listopadu, však ještě pár dnů zbývá. Kurátorka brněnské části výstav Tereza Kalábová popisuje, proč se jí dobře pracovalo s vystavujícím umělcem Petrem Janderou a z jakého důvodu jsou exhibice Mezipater umístěny právě v kavárnách.
Ve středu se uskutečnila první vernisáž doprovodné výstavy Mezipater. Jak jste spokojená s průběhem?
Překvapilo mě, jak vše proběhlo hladce. Přišlo docela dost lidí a myslím, že nikdo neodcházel zklamaný.
Ani umělec Petr Jandera? Viděl své výstavní prostory už předtím?
Petr přijel až v den vernisáže. Do té doby znal prostory jen z několika fotek.
Vybrali jste napřed umělce nebo prostory?
Zvolené prostory už jsou jakousi tradicí. Takže jsme k nim přiřazovali umělce, hlavně podle toho, jak se k sobě obojí dramaturgicky hodí.
Není neobvyklé vystavovat v kavárně?
Výstavy v kavárnách nejsou žádnou novinkou. S klasickou galerií se ale nedají srovnat. Divák bere v kavárnách obrazy jen jako kulisu, kdežto v galerii je to hlavní artikl. Na druhou stranu vernisáž v kavárně může být o něco příjemnější. Můžete si posedět se známými, objednat sobě i umělci pití. Nemusíte postávat v hloučku jako v galeriích. I Petrovi to vyhovovalo. Mimo jiné byl rád za zajištění plátna a projektoru, které bylo potřeba nacpat do malinkého prostoru kavárny, což se nakonec povedlo famózně.
Jak byste popsala Petra Janderu a jeho dílo?
Vystavovaná Petrova díla už jsou starší, takže s nimi už tak docela nesouhlasí. Teď tvoří naprosto odlišné věci. S Petrem jsme se na vernisáži viděli poprvé, takže je brzy na to posoudit, jaký doopravdy je. Ale pracovalo se s ním výborně. Byl moc milý.
Proč jste tedy vybrali starší díla a ne novější práce?
Tematicky se na Mezipatra hodilo právě jeho starší dílo. Jakmile jsem jeho starší práce ukázala vedení festivalu, všichni byli hrozně nadšení a jen těžko bych je přesvědčovala, aby se vystavilo něco jiného. Konkrétně jsme pak vybrali fotografie zobrazující intimní aspekty života transsexuálů.
A neměla byste právě vy mít jako kurátorka největší slovo?
To je právě paradoxní. Ve výběru mají největší slovo vedoucí Mezipater. Ale jakmile něco odsouhlasí, pak už odpovědnost přechází na mě a oni mým požadavkům vycházejí ochotně vstříc.
Máte tedy poměrně zodpovědnou práci. Je to vaše první zkušenost s pozicí kurátorky?
Je to moje první zkušenost jakožto solitérky. Už na jaře jsem se připojila k organizaci výstavy Muž/Žena/Média, ale to jsem pracovala v týmu zhruba osmi lidí. Práce mě baví a podle všeho na ni nejsem ani úplně levá. Příští rok budu určitě opět dělat kurátorku pro Mezipatra. Už teď můžu říct, že jsem nabrala plno zkušeností, a to je teprve po první vernisáži.
Na co se ještě můžou návštěvníci Mezipater těšit v rámci doprovodného programu?
V kavárně Spolek se 2. listopadu uskuteční vernisáž nejrozsáhlejší výstavy festivalu. Podílí se na ní celkem čtyři umělci. O den později bude vernisáž v Artu, na které budou mít návštěvníci možnost zkusit svůj gay radar. Den po této vernisáži už začínají Mezipatra. Slavnostnímu zahájení bude předcházet projekce snímku Howl, na kterou se moc těším.