Munimedia, 8.11. 2011
"Skromná výstava o velkém tématu, to byl Berlin-Jogjakarta"
Nacistické pronásledování sexuálních menšin a stav současných lidských práv byly hlavními motivy výstavy Berlin-Jogjakarta. Expozice fotografií a informačních panelů doprovázela program filmového festivalu Mezipatra, který začal 2. listopadu v Brně a dnes večer končí.
Brno V koncentračních táborech za druhé světové války neumírali jen židé. To chtěli připomenout pořadatelé brněnské části filmového festivalu Mezipatra, když k němu jako doprovodný program zvolili výstavu Berlin-Jogjakarta, která je věnována především nacistickým represím vůči homosexuálům. „Tématem letošního ročníku Mezipater je cestování v čase. Proto jsme převzali tuto původně polskou výstavu pojednávající o pronásledování sexuálních menšin v minulosti jako vhodný doprovodný program“, řekl Martin Strachoň, jeden z hlavních pořadatelů festivalu.
Panely fotografií a textů byly umístěny při vstupu do Bakalova sálu, hlavního prostoru, kde se letos promítaly festivalové filmy. Každý návštěvník se tak mohl s výstavou alespoň na chvíli potkat. „Nejvíc lidí si chodí fotografie prohlížet těsně před tím, než jdou na film. Jsou takoví, kteří si panely prohlíží klidně dvě hodiny a vypisují si, někteří jen pohledem proletí fotky a jdou dál,“ přiblížil atmosféru festivalový dobrovolník Miroslav Peloušek.
Někdy návštěvníci přicházeli seznámeni s námětem, pro některé bylo setkání s téměř zapomenutou kapitolou historie velkým překvapením. „Vždycky jsem měl o holocaustu představu, že se týkal jen židů. Ve škole nám nikdo neříkal, že v koncentračních táborech byl kromě nich i někdo jiný. Myslím, že tomuto tématu by se mohl věnovat daleko větší prostor,“ povzdechl si jeden z návštěvníků výstavy, který si zaujatě prohlížel fotografie.
Jedním z velkých námětů panelů byly konkrétní osudy obětí nacistické perzekuce. Lidé se tak mohli seznámit například s příběhem lásky nacistky Lilly Wust a židovky Felice Schrangenheim, na základě jejichž příběhu vznikla kniha i film.
Název výstavy odkazuje na dvě města a dvě časové roviny – Berlín, jako minulost a město, kde se zrodily první pokusy o emancipaci homosexuálů, a taky město, které bylo svědkem jejich pronásledování. Druhá část názvu pak odkazuje na současnost a Jogjakartu, hlavní město Indonésie, kde byla vyhlášena deklarace o uplatňování lidských práv v oblasti sexuální orientace.