Týden.cz, 16.11. 2011
"Na Mezipatrech zvítězily rockerky z filmu Trigger"
Dvanáctý ročník festivalu queer filmů Mezipatra vyhrály rockerky z kultovní kapely, které se potkaly znovu po deseti letech. Kanadský snímek Trigger porota ocenila pro brilantní dialogy i výstižný portrét lidí ve středním věku. Ve středu 16. listopadu se mohou diváci těšit na přidanou projekci vítězného filmu od 22.30 v Lucerně a na závěrečnou party Hell on Homolution.
Odborná porota byla nadšena silnou soutěží a shodla se na tom, že bylo opravdu náročné vybrat z jedenácti soutěžních celovečerních filmů jediný vítězný. Proto se také po dlouhém rokování rozhodla udělit dvě čestná uznání. "Diskuse byla moc příjemná, živá a bylo skutečně těžké vybrat jen tři filmy, protože jich bylo mnoho výjimečných," popisuje režisér Tom Kalin, který odborné porotě předsedal. Mezi celovečerními hranými snímky porotkyně a porotci vybrali a hlavní cenou odměnili kanadský snímek Trigger. "To je opravdu skvělá zpráva! Přál bych si být v Praze a slavit a pít se všemi české pivo," radoval se režisér a scenárista filmu Bruce McDonald. V něm se hlavní hrdinky po deseti letech opět setkávají v Torontu. Kat a Vic spolu kdysi hrály v kultovní rockové kapele rozbité drogami a hádkami a měly evidentně komplikovaný milostný vztah. Sarkasmus, rock’n’roll a basová linka společné minulosti, která se jako ve zpětné vazbě reproduktorů vnucuje zpátky, živí hořce vtipné drama odehrávající se během jediné noci. Podle poroty film představuje hlavní hrdinky v brilantních dialozích, díky nimž jsou jejich postavy dobře pochopitelné. Scenárista dokázal vyjádřit melancholické rozpoložení hlavních postav ve středním věku, vzpomínajících na dobu před deseti lety. Benjamina Cantu, autora oceněné Sklizně, potěšilo, že si snímek našel nové publikum: "Sklizeň byla experimentem pro všechny zúčastněné a je skvělé, když vás někdo v experimentování podpoří," vzkázal s poděkováním ze slunného Berlína. Film zachycuje pozvolný vývoj vztahu při práci na sklizni jižně od Berlína. Marko je zemědělský pomocník, který neví, co od života chce. Jeho uzavřenost jej izoluje od vrstevníků. Benjamin Cantu velmi citlivě zachytil pozvolný vývoj vztahu mezi ním a dalším pomocníkem, přičemž se oprostil od zbytečných klišé a přehnaného patosu. Porota ocenila vedle pozoruhodných výkonů neprofesionálních herců také venkovské prostředí, které je v queer kinematografii poměrně opomíjené. Cenou pro nejlepší krátký film ocenila studentská porota snímek Dvě postele, brilantní konverzační komedii pro jeden pokoj, dvě postele a jednu herečku.
Podle poroty si čestná uznání zaslouží snímky Sklizeň a Víkend. O projekci Víkendu také projevili velký zájem diváci, takže organizátoři festivalu jedno promítání přidali. Nakonec se také stal vítězem divácké ceny. Britský komorní film Víkend už se stihl stát trhákem předchozích festivalů v neobvyklém souznění kritiků i diváků. Sex na jednu noc po náhodném setkání v baru před zavíračkou v tomto příběhu přeroste v intenzivní společný víkend dvou mladíků. Protagonisté se snaží zachytit nedefinovatelné kouzlo momentu v cynické realitě nečekané romance, která s koncem víkendu zřejmě bude muset skončit také. Podle poroty Víkend zachycuje způsob, jakým setkání s cizincem může změnit lidský osud. Andrewovi Haighovi se podařilo natočit snímek univerzální i zcela specifický také díky tomu, že není plný sentimentu. Je to jedno z nejpravdivějších zobrazení touhy mezi gayi, jaké jsme podle poroty mohli kdy na plátnech vidět.