An original musical on AIDS
A review of John Greyson's Zero Patience. In Czech only.
Zvláštním až záhadným způsobem se totiž do Burtonových rukou dostává (doletí) papírová vlaštovka, na které je zobrazena mapa světa a přenos nákazy společně s obrázkem Pacienta číslo nula (stevarda, francouzského Kanaďana, který do Kanady nemoc zavedl) a která na nedostatek v expozici sexuologa upozorní. Tato vlaštovka je proto impulsem k tomu, aby Burton začal shromažďovat veškeré informace vztahující se k AIDS. Ještě předtím ale musí jít za svým šéfem, aby mu projekt schválil a poskytl na něj peníze. Forma, jíž Burton svého nadřízeného přemlouvá, je poněkud šokující. Po několika minutách společného tanga a sexuologově přesvědčování o správnosti a důležitosti expozice má Burton vyhráno a svéhlavě se pouští do svého projektu.
S kamerou navštíví sprchu, kde si od tří svalovců vyslechne kárání a kázání o stydlivosti. Vydává se též za příbuznými a známými, kteří jsou ale po několika minutách Burtonovými všetečnými otázkami během interview rozčarováni a nepřejí si s ním dále spolupracovat. Ovšem díky několika natočeným videím Burton „seskládá“ dokument, který se sice neslučuje s opravdovým životem Pacienta číslo nula, ale je „přijatelným“ pro širokou veřejnost. Zde John Greyson bravurně ukazuje, jak se dá zneužít informací a obrátit je naruby.
Mezitím se gayghost – duch Pacienta číslo nula zjeví v lázni s třemi pohlednými mladíky, kteří ho ale nevidí a neslyší stejně jako ostatní. Když Pacient číslo nula zhlédne Burtonův „upravený“ videozáznam s interview své matky, rozhodne se sexuologa najít a uvést mu věci „na pravou míru“. Jak jinak než náhodou jej potká, právě když natáčí/šmíruje stevardova bývalého přítele v bytě. Pacient číslo nula s úžasem zjišťuje, že jej Burton vidí a slyší. Díky tomu si může sexuolog vyslechnout pravdivý příběh o stevardově životě a „možném“ zanesení nemoci do Kanady. Při vzájemné spolupráci se do sebe oba zamilují, a proto chce Burton zrušit celou expozici, ve které by měl Pacient číslo nula figurovat jako viník, který způsobil smrt tolika lidem. Burtonův nadřízený ale jeho záměr odmítá a konference společně s výstavou se nakonec uskuteční. Konference proběhne relativně klidně (pouze s menším vtrhnutím Burtona do sálu), výstava přesto nevypadá tak, jak by měla vypadat, jelikož ji stihne „předělat“ skupina přátel Pacienta číslo nula.
Závěr muzikálu má romantický a zároveň smutný nádech a stevard díky spojení tří elementů – vody, ohně a lásky opouští svou lásku a mizí před Burtonovýma očima.
Celý muzikál je nabitý zábavnými a vtipnými pasážemi. Snad nejvíce pobaví hledání nositele tyfu v telefonním seznamu (paní Tyfusová), informace o tom, že malý penis způsobuje sexuální nevyrovnanost a že cestování do teplých krajin způsobuje homosexualitu, rozhovor opice se stevardem, pozoruhodný zpěvácký výkon HIV a jeho „hláška“, že krvinky jsou křupani i originálně pojatý zpívaný rozhovor dvou zadnic. Celkový dojem z filmu dovršuje nostalgická píseň s refrénem there are six or seven things a Pacientův stesk nad tím, že nemůže zapomenout na to, co už nikdy nemůže dělat.
Zbyněk Hladký